Z deníku Kamila Otčenáška

( začíná od nejnovějších zpráv)

úvod

Toto je příběh, co máte v rukou aktivního člověka, co  žil na plný plyn a měl moc málo času na lékaře a odpočinek a během noci přišel o hodně, nejen o možnost se ústy vyjadřovat, tak i o celkový pohyb, celou dobu vnímám, co se dělo kolem mé maličkosti. Zprvu jsem jen mrkal a na souhlas jsem zavíral jedno víčko a na nesouhlas dvakrát víčko. Dále dík patři především mé ženě, která půl roku po svatbě dokázala čelit nelehké zkoušce, ale také mé rozsáhlé skupině rodiny a kamarádů, kteří neváhají cesty a navštěvují každý víkend a co mě  teprve navštíví. A dík patří všemu personálu nemocnice Krnov, co mi umožnili komunikovat z okolím a vnukl mě počítač  i  myšlenku podělit se s okolím o dlouhý postup nemoci. A dát lidem s tímto postižením kapku naděje, momentálně nevím kam až budu mít štěstí se posunout, ale tím život nekončí, je mnoho lidí, co nehltá život jak já plnými doušky. Jen se předem omlouvám za rukopis plny chyb, ale prosím ty co budou mít zájem toto číst, ať vezmou v potaz můj stav a psaní do posledního písmena očima. Slouží to především jako email určený lidem, co mají nějaké do činění s mým uzdravením. Je to především o tom co vím, že jsem prožíval a chci tímto poděkovat všem lékařům co měli sílu mě vyrvat z náruči kmotřičky smrti. A také mám tímto možnost poděkovat všemu personálu v centru RU Hrabyně, kde mi lidé pomáhají nést tak těžké břemeno svým chápajícím přístupem. Je to rukopis, jak v daný moment to pociťuji. Tak vám přeji pěkné počtení a doufám, že se  vám trochu bude snažit zvětšit vaše obzory.
 
video první část je na youtube pod názvem diop krno. Je to video z října loňského roku to je má práce a pokrok k dnešku
17.7. 2018
Dnešek začal celkem obvykle. Ráno byla logopedie, ILTV? Oběd, po kterém byla LVSka kde dnes byla studentka co se zaučuje, moc dobře vím, jaký je to problém, když člověk nemá praxi a stěží někde dostane možnost jí udělat. To jsem se trochu nechal unést. Tak mám li popsat dnešek. Teď mě zrovna štve jedna drzá moucha, co ji pracně odeženu z levé ruky a jako nic se neděje odletí na pravou ruku nebo na tvář, no prostě otravná, copak jsem nějaká mršina, že už se do mě pouští mouchy. No a dnes musím říci, že se mi dařilo cvičit  oběma rukama najednou zároveň. Další věc co se děje je ta, že začínám pít většími doušky jak dosud a bez kašlání. Za celý hrníček jen zakašlu jednou, no tomu se v mém případě říká pokrok, konečně pití není za trest, ale můžu se napít dosyta.  A také dnes se mi zrak pohybuje nahoru a dolů, je chvíle kdy vše vidím rozmazaně, nebo v mlze, no zkrátka každou chvíli jiná oční indispozice. Na mém psaní také můžete rozpoznat jakým směrem se mi ubírá mozek, čím dál méně se mi zdá že chybuji. No a pak vertikál a elektroléčba a hurá na kafe a zákusek co poslal pán z vedlejšího pokoje.
vtip: říká policista řidiči prý proč hlídce ujížděl když má vše v pořádku? Chlapík říká, ale minulý měsíc mi žena utekla z policajtem, tak jsem se bál že mi ji veze nazpět!
dnešní zkouška a milé překvapení sice jsem fixu držel jak prase kost,ale důležitý je výsledek nebo ne? Foto dole je má práce!!!
16.7. 2018
tak včera mi nešel počítač, ale dnes došel technik a opravil mi to, neboť včera jen jak návštěva zavřela dveře, tak se do počítače nacpala aktualizace a to znamená pro systém smrt. Jak na potvoru se nacpe i přes zákaz. Ale to je jiná epizoda, tak mám li shrnout včerejšek, tak byla za mnou máma, sestra, švagr a synovec. Po popřání a předání dárků jsme šli na pizzu, no a pivo včera mi nechutnalo, byla to pro mě hořká voda, no vím i z minulosti, že se chuť mění jako vše co je z mozkem propojené, neustále se v hlavě něco děje. A dnešek byl už zase plný úsměvu, jak na ILTV tak na LVSce jelikož jsem se naučil skřeky co zní jako ahoj, ano a au. Dnes byl den, kdy i tady na pokoji dám už i levou ruku k tváři, sice jen v leže, ale snad za měsíc to v sedě bude běžné, jako pravou ruku teď. A dnes jsem měl možnost Klárce se pochlubit  s pravou rukou pohnutím ruky v rameni. No a po cvičení mě na pokoji navštívila  paní a canisterapie, po které hřeb dne a to kafe s oplatkem.
Vtip:policista říká, pán se náklaďákem zasekl pod mostem! Ale vezu asi viadukt a došla mi nafta.
13.7.2018
Tak dnešek začal hned ráno přáním sestřiček, no a nástupem do vozíku, což mi holky vyzdobili přes večer. A tak jsem vyrazil na logopedii kde proběhlo přání, ale jak i na vířivce, tak i na motomedech a i Klárka mi přála a dala dárky. No a oběd po kterém mě čekalo pěkné překvapení, cvičení pojaté formou zpříjemnění. No paráda. No celý den jsem dostával dárky jak od zaměstnanců, tak pacientů, inu posuďte sami: sladkosti, piva, borůvky, dárky hmotné, hrníček, údajně poukaz do kavárny, sklenici medu, vanilkový cukr a vaječnou omeletu z pokoje jiného, jenž mě u perzonálu objednali. Sad jsem nic neopomněl. Sranda byla když mi s blahopřáním, které bylo podáno formou zpěvu přišli pořád sestřičky. A dnes jsem měl návštěvu, přijeli pro mě cizí paní. Chtěli mě poznat a vydrželi od 13.30 do 17,00 a pozvali mě na kafe do zdejší kavárny. Dnes jsem měl a ILTV ( individuální léčba tělovýchovy) kontrolu, kde jsem se po operaci posunul a sám jsem byl překvapen. Nohy při velké dávce soustředění šli ohnout, pravá ruka v rameni šla od těla a levá ruka mě mile překvapila s tím co už dovede. No a mrška nepochlubí se, že asi bude levá ruka slabší s tím počítám, nechává si bez ostychu pomoct bráškou na druhé paži.
Vtip: Hádají se tři kamarádi kde jsou lepší hospody. Angličan  říká, u nás když si dáš whisky tak ti  donesou celou láhev. Němec u nás znamená objednat si pivo tak ti donesou tuplák. No a čech říká to nic není u nás se zadarmo napiješ a za souložíš si. Tak to kecáš, říkají kamarádi, tobě se to stává? Mě ne, ale ségře každý večer!
 
 Narozeniny 13.7.2018
-fotky z dnesni oslavy, holky mi dnes přichystali cvičení ve formě hry. No sfouknuti svíčky,pokus se najíst,nasát slámkou a vse co k tomu patří , co si ani neuvědomujete a na chodbě mi z vozíku udelali hotový alegorický vůz.
11.7.2018
Dnešek byl ve znamení čekání, tak za prvé ráno jsem byl dán do vozíku, že už pojedu a co čert nechtěl do sanitky jsem nevlezl, ale za to jsem měl možnost na vlastním těle pocítit déšť. Ten pocit a louže na cestě jsem víc jak rok neměl šanci uvidět, protože když bylo škaredě, tak jsem z pokoje nejel. Tak za druhé, čekání na druhou sanitku, za třetí čekání u lékaře, kde šli dřív lidé co přišli po mě, pak čekání na sanitku, no dnešek byl hodně o toleranci k jiným. Tak po vystoupení ze sanitky jsem nešel na oběd, ale hned cvičit, neboť  cvičení mě abnormálně uvolňuje ruce. Jinak šev z krku mám vytáhlý a mám týden dávat na krk pozor a po dalším týdnu postupně zatěžovat, třeba inkriminované místo masírovat k úplnému zahojení a i desingnu, ať nezanechá známek. Dnes zas špatně vidím na blízko, nepřečtu co je napsané na počítači. Jinak dnes se tady točil pořad " jak se staví sen " s Terezou Pergnerovou. Vím, že se opakuji, ale přál mi nejen personál ale i pacienti, které jsem potkal po cestě,ať se brzo vrátím v pořádku . Ovšem radost mi udělala paní, která mě poznala z Hrabyně a dala se do řeči. A zase ve výtahu v zrcadle jsem měl minutu času, tak jsem se na sebe díval a má mimika je zas o krůček blíž k cíli, musím uznat že se stále mění můj obličej k lepšímu. Soudě podle fotek a i videa z konce roku které mám k dispozici.
Vtip: chlapi v hospodě říkali, že je tvá žena divoška v posteli? Však znáš lidi ti toho nakecají:
tak konečně pondělí, už doby bez cvičení bylo dost. Dnes ráno byl trochu chaos s kartou, jelikož musela být nová, protože s operací byl přerušen tady pobyt. Bylo moc příjemné, že mě lidé na chodbě vítali zpět. Dnes jsem u cvičení dostal konečně po 9 dnech do těla a bylo to sice zas bolestivé, ale na druhou stranu jsem se moc uvolnil po těle. Dnes jsem ráno razil bez písmen na tabulce. Tak tedy musím Klárku pochválit, že mě neodbyla, což by pro ni bylo jednodušší a pořádně poslouchala a skloubením mých slov a prstem psaní písmen jsme se domluvily a holky na LVSce se mnou u cvičení navazovali slovní komunikaci. A musím uznat, že můj deník je prima záležitost, neboť se má ergoterapeutka dověděla co se všechno dělo, když měla dovolenou a tudíž bez vážnější přípravy mohla naskočit bez otálení do rozjetého vlaku s názvem cvičení, no a pak byl vertikál, na který navazovala elektroléčba a kafe s oplatkem a pak mě holky zaparkovali do pelíšku pomocí zvedáku, no a to byl dnešní den, tak jsem ho přiblížil  zběžně: Teď mi holky akorát měnili  z břicha boční vývod jelikož ten dosavadní nešel ani propláchnout jak byl moc ucpaný. Jsou tu moc šikovní lidé co mi zlehčují mé utrpení, musím uznat,( že jak jsem dříve psal ) že muži krmit neumí, tak jsem se mýlil, jsou mezi námi tací kteří to umí. Teď mi sestřička dala napít a celkem na mě rychle srknu hrnek nápoje z minimem zakašlání.
vtip: Ve škole zkouší žáky inspektor, na jedince retardovaného dojde řada a ptá se zdali má sourozence? Ano odpoví klučina, mám brachu v Oxfordu. No to mě vysvětli ty jsi blbec a bratr je na Oxfordu říká inspektor? To je jednoduchý je v lihu má dvě hlavy.
7.7. 2018
Dnes jsem po obědě zavítal do obchodu nejen pro oplatky.  A nechal se posadit do vozíku, ať si tělo zvyká na sezení.No a ležení mě leze krkem, ale to už jsem dříve psal, jako se snažím upravit hrudník, polykat, nohy ať mi přestanou modrat a podobně jako vertikál. Jen polykání tekutin se znova musím naučit, je to jiné jak doposud. No zkrátka, musím se to naučit, jako mnoho jiného. Dnes zase mě od rána na přeskáčku bolí uši jako když mám nafoukáno, no a ústa čím dál víc mám uvolněné, je to lepší a  lepší. No a dnes u sezení ve vozíku jsem tedy trénoval pití kávy a jedení, což je potřeba a také mi jedna hodná  sestřička přinesla ke kávě kus bábovky a rolády. No a koupil jsem si na zkoušku nanuk Míšu, který jsem kousáním došel ke zdárnému konci. Ano vše chápu jako malé vítězství, i sebemenší maličkost, je pravda, že nanuk už jsem dříve zkoušel, ale chlazení v puse bylo tenkrát dost nepříjemné, ale teď je to úplně jiná liga. K večeři jsem si koupil párky a bulku posypanou semínky, tak tudíž mi to padalo, tak jsem byl od semínek celý posypán. Krk je čím dál lepší, ale víc mě trápí má alergie na pásku, snad jen do středy bude potřeba to lepit, to mi v Ostravě budou vytahovat stehy. Už se děje to že mé tělo začíná být po operaci víc a víc uvolněnější, ale ta levá ruka si pořád  jede  svoji dráhu životem a né a né se uvolnit. Dnes mě sestřička věnovala část svého draho cenného času a povídala si se mnou. Píši tak pozdě jelikož jsem z ničeho nic v 18.00 usnul tak tvrdě že jsem okolí vůbec nevnímal a vzbudil se o půl deváté.
Přijde policista za náčelníkem, že chce dovolenou, že jede do Afriky chytat tygry, tak náčelník mu říká, neblbni tygr leží na stromě a skočí a máš ruku pryč a pochopitelně dojede místo ruky hák, ale prý nevadí za pojistku jsem si koupil chytání krokodýlů. Tak mu zase náčelník říká, neblbni Krokodýl leží na dně šlápneš na něj a noha fuč. No pochopitelně vrátil se bez nohy, ale prý nevadí pojedu do hor lézt, neblbni zase říká náčelník v horách jsou orli, takový orel přiletí no a oko pryč. No a vrátí se bez oka. Tak náčelník se ptá, co orel? Ale houby, takhle lezu a dívám se jestli nějaký neletí no a spad mi do oka kamínek no a já v tom háku ještě nemám ten cit.
 kamil 6.7.2018
tak mam li shrnout dnešek, tak vím jen dvě věci, ta první je už dříve zmíněné ochablé svalstvo, mám ruce stále zatnuté a nejdou povolit, po narkóze, co jsem dříve psal a věc druhá je, že jsem za půlkou pobytu. Tedy nic oficiálního, nic nevím, jen tipuji. Jinak vám zasílám fotku po mé operaci krku. Žil jsem v domnění, že to zpraví jeden steh a ejhle taková první letní brázda s několika stehy, avšak to jak to budete vnímat záleží jen na vás. Jinak dnešek mi utekl jak voda, ráno na počítači ať si zkrátím den, pak nasadit do vozíku a hurá do obchodu, kde mě zavezl zdravotní bratr koupit nějaké dárky, jelikož má synek zítra narozeniny. Tak když nejsem ve stavu se zúčasnit, tak alespoň popřát. Teď před chvíli odjela má zlatíčka synové, manželka s rodiči. Ne jenom mě pohostili, ale provětrali po zdejším lese. Dnes jsem poprosil personál o dání do postele o půl deváté, neboť jsem na počítači, tudíž se nenudím a tak mi otevřeli dveře od pokoje a kontrolují mě co čtvrt hodiny a monitorují můj stav. No nedivte se po 14 měsících ležení na zádech je sezení příjemná změna. Jsem rád, že mě chápou jako člověka i s mojí-mi potřebami a nechovají se striktně podle příruček. No jsou to prostě zlatíčka, co od nich nic špatného nečekám.
5.7.2018
Tak jsem tady dnes zas s hodně postřehy. Musím uznat, že operace mi hodně dala i něco málo vzala. Tak třeba dnes po zalepení rány na krku jsem poprvé po čtrnácti měsících si užil koupel a netopil se. Dále mi dnes přišli na email   oces@seznam.cz    dva emaily od lidi, co mi dodávají hodně síly a čtou prý můj deník, popravdě v počátku psaní jsem nevěřil že to tak dlouho vydržím psát, ale teď ke mě, mám po zkušenosti po dnešní noci, že zase jsem nazpět u narovnání končetin ve spánku je nemožné a dnes se mi navíc podařilo ve spánku uchopit hadičku, co mám na močení a křeč v prstech učinila své, tak jsem při močení zase musel tlačit neboť se mi podařilo z části zabránit průchodnosti, tudíž neznamená, že člověk v mém stavu si nechtíc nemůže sám přitížit a nebo si aspoň znepříjemnit život. Dnes jsem měl motomed a začátek byl krušný, neboť mě nemohl utáhnout, jsem jak tři dny starý rohlík. No a rukou si opět nedostanu na obličej a na levé ruce je změna víc markantnější, neroztáhnu sám u ní prsty, nenarovnám ji podél těla, je stále zatnutá, ale to obě horní končetiny. No a o nohách ani nemluvím, když nimi pohyb začínal jít, tak je pryč. Takže několik měsíců mám o zábavu postaráno. No co už brečet nad rozlitým mlékem nemá cenu. Hlavní je, že jsem s tím  tak trochu počítal po minulé zkušenosti. Ale i přesto to nevzdávám i když mě to po pravdě někdy napadne, ale jak rychle to přijde tak odejde, nebudu tvrdit že mě to občas nenapadne, vždyť jsem jen člověk. Jsem moc rád, že mi lidé píší, že to chce čas a znovu se postavím, ale já odpovídám jednou větou RADŠI BYT MILE PŘEKVAPEN, NEŽ BÝT CELY ŽIVOT ZKLAMÁN a to je moto kterého se držím, nevím zda to někdo řekl, ale já to říkám a to mi stačí. Dnes je další den co mě zdejší personál dává zas psychicky do hromady, jen mohu říct, díky vám za skoro domácí péči.
Vtip: Ty pedofile, no to jsou dost drsná slova na dvanáctiletou holčičku!
 4.7.2018
Tak konečně jsem nazpět po útrapách, které jsem prožil, mám li říct svůj názor, tak sestřičky v Ostravě na spinálce dělí na 3 druhy. Jedny, které měli zájem komunikovat a chytali se hned z kraje, pak druhá kategorie, co si nechali poradit a třetí co by měli jít radši dělat do továrny ke strojům a ne k lidem s tímto postižením, brát jen lidi v potaz kteří jsou samostatní. Jedna, byla ošetřovatelka ze slovenským přízvukem, která vyslechla od mého doprovodu informace a hned jak se zavřeli dveře jela po svém, kupříkladu při ležení na boku mam-li zohlé nohy cítím bolest a když jsem pohledem upozorňoval tak bylo řečeno běž nebo zas bude vymýšlet. A druhá starší na krátko střižená, co měla dnes službu, co mě krmila, tak mě pobízela ať víc otevřu hubu a cpala do mě 3x tolik než jsem schopen pokousat, a ještě byla poznámka jestli to chci pokousat nebo co. Inu desetinu z toho všeho jsem požil, byla to zajímavá zkušenost. Ale o mě a mém postřehu, ano posunul jsem se s pohybem zpět, ale není to žádná hrůza jen mám trochu ztuhlé ruce a cítím zase zatnuté svalstvo levé ruce, jinak se mi lépe polyká a když se pokusím říct nějaké slovo, tak je to zvučnější  než dřív. Brali mě včera 14 .40 a kolem půl páté bylo po všem. Jen mi vnutili prášek na spaní a byl známý jev, špatně od žaludku a klasika, v jednu jsem byl vyspaný a do rána jsem nezabral . Tak celou noc hledění do stropu. Ježíš nikdy bych nevěřil, že se budu tak těšit do Hrabyně .
vtip : žena : miláčku uděláš pro mě v životě cokoliv? Tak mě zítra nezkoušej z matiky
 1.7.2018
tak a je tu dnešek, moc se mi zítra jet nechce, ale ať to mám už za sebou. Nakonec počítač neberu aspoň mám důvod odpočinout očím. Kdy jindy než teď. Dnes  při polykání jsem tak nešťastně se začal zalykat, že se mě podařilo vdechnout sousto, ale v pohodě jsem ho vykašlal, ale přitom jsem se kousl tak do jazyku silně, že mi tekla krev, to značí, že ještě nemám jazyk pod kontrolou. A také dnes mám hodně lítostivou náladu, musím se hodně krotit, abych se kvůli každé hlouposti nerozbrečel, inu zkrátka jak se říká, nemoc přijíždí na koni a odchází pěšky. No dal jsem se na boj tak musím bojovat! Jinou variantu neakceptuji, v koutku duše doufám v uzdravení, vím že už nikdy nebudu jako dřív, ale je důležité snažit se co nejvíce se přiblížit vysněnému cíli. A dnes hlavní hřbet dne byla návštěva rodinou přátel, co mě překvapili a vzali mě na pivo a kafíčko, čímž mě den zkrátili a nepřemýšlel jsem, co se bude zítra dít. Stejně to nezměním, tak co! Hlavně ať jsem na svátky zpět, beru to hlavně, že většinu času prospím a nic nebudu dělat, jen týden teď se svátkem odpočívat u televize, také poslouchám jedním uchem televizi  a zjišťuji že jak každý rok, je asi okurková sezóna, dávají jak každé léto chalupáře, combeck, Helenu a jiné pořady co jedou každé prázdniny. Loni jsem totiž na to hleděl.
 
  
 
 28.6. 2018
Dnes jsem opět měl možnost ležet na břichu, což jsem si víc než po roku hověl. Pozoruji, že pravá ruka se hýbe čim dál víc, zatím co levá ruka to pojala  poněkud ležérně. A dnes se mě povedl husarský kousek! Po elektroléčbě mě vystrčili před dveře a asi někdo na mě zapomněl, ne schválně, tak jsem se pokusil rukou rozpohybovat vozík a popojel jsem do dveří aby si  mě povšimli a zavolali na horu, kde čekám u televize na další cvičení.  A nakonec byl oběd, LVS půl hodiny a zas na pokoj čekat a vertikál u kterého jsem se učil postupnost slov na papíře. Jsou to slova nejčastěji používaná k mé domluvě. No když poslouchám okolní lidi tak se snad začnu těšit na operaci. No koketuji s myšlenkou vzít si do Ostravy počítač, ne že bych byl na počítači závislý, ale je to způsob jak komunikovat s okolím, no a co je hlavní, je to hrozný polykač času co je s mým hendikepem jen vítané:
Vtip:manželka havíře říká od rána mám chuť na chlapa pojď makat. Po všem říká žena, dnes nějak nejsi při síle? Jak ne, pojď na páku.
 27.6.2018
Tak další den za mnou. Dnešek jsem hned zahájil elektroléčbou, pak logopedie, vířivka, motomed a ILTV což je cvičení s Klárkou, co mě začala před cvičením dávat prášek, co si každý den vozím, na lačno ho musím jíst tak hodinu před jídlem, jinak mám problém s močovým měchýřem, člověk by za normálních okolností by to neřešil, ale bolest si bere daň, když je to jak dřív těsně před jídlem. No a cvičení, kde byl pokus o mé sezení, což zvládám v trochu víc v rovné pozici než dřív. No a hurá na oběd, byly buchtičky se šodó (s krémem) a do půl jedné čekání na LVS no a LVS a ILTV chápu jako stěžejní cvičení, ale bohužel je v době zástupů jen půl hodiny. Tak jsem poprosil cvičit u stolu jen ruce. Příští týden nebude vůbec cvičení, jelikož 2.7. odjíždím na tu operaci, která bude 3.7. Než se vrátím, tak tu máme svátek a pochybuji, že mě někdo protáhne, snad jen rodina, tedy pokud se vrátím a pokud o svátcích přijede.   Ale musím doufat. Ani nevíte po roku, co je to za úlevu odehnat i drzou mouchu z tváře a poškrábat se, inu vrchol pokroku. A opravdu dnes s čistým srdcem mohu říct, po dnešním dnu, ano opravdu má vliv sníst prášek na lačný žaludek pokud je to v návodu, je třeba ho dodržovat! Teď jsem pojedl kapustu, párky a chléb. Je to změna po braní z prvu výživy přímo do žaludku. Přiznám se, nejen že mě z prvu napadali různé scénáře a po pravdě všechny končili stejným závěrem, ale tím že opět budu jíst plnohodnotnou stravu, jsem po pravdě nečekal. No dobu před rokem bych za nic neměnil! Bylo to období pláče, nevěděl jsem co se se mnou děje no a nevěděl jsem jak dlouho to potrvá, žil jsem v klamné představě, že se přec jednou vzbudím a půjdu normálně po svém programu. Až teď začínám věřit v lepší zítřky, ano přiznávám,  skepse že byla.
vtip:člověče dlouhodobým zkoumáním jsem zjistil, že beznohá partnerka nelitá nikde za chlapama! Poněvadž ji kdykoliv vystopuješ, je po ní stopa jak po hlemýždi.
 26.6. 2018
Tak úterý je za námi, tak vám řeknu jak proběhl dnešek. Ráno jsem jel na elektro, k paní logopedce a na vyšetření hrudníku, kde jsem se divil, že nic nemám v červených číslech. No a pak klasika, cvičení, motomed, oběd a LVS, kde mám půl hodinový záskok, kde jsem vše upravil jen na cvičení rukou, jelikož než mě zvednou a znovu zpátky posadí do vozíku je půl hodiny pryč.  Potěšilo mě když paní logopedka řekla, že by potřebovala víc klínků jelikož se osvědčily.  Je zajímavé jak mi kulminuje zrak, zrovna teď vše přečtu, také dnes mě brněl celý obličej a proti včerejšku mi již poněkolikáté zmizli dnes vaky pod očima. Jak říkám, každý den se mé tělo stará o nějaké překvapení. Dnes podvečer mi zdravotní bratr přichystal překvapení v podobě vaječné placky z anglickou slaninou. Je to tu domácí prostředí co se  nám všichni  s úspěchem snaží připravovat. Hlavně jsem zapomněl říct, že v neděli si udělala sestřička chvilku času ve svém volnu a seděla tu a povídala si se mnou jen tak o životě jak plyne. A taky mě jeden zdravotní bratr vytiskl tabulku na zkoušku se slovama co používám a mohu je různě dle potřeby  kombinovat. Včera mi dal spolubydlící brýle přes které krasně vydím, ale zas je špatně snímá počítač, člověk si nevybere. Musím uznat že se zde vyklubali fajn spolubydlící, kteří jsou prima, jak jsem dřív již psal, všichni jsou hodní jen potřebují mít dostatek času. A teď zrovna bylo překvapení ve formě návštěvy paní doktorky z Krnova co vždy ji vydívám s úsměvem. Také mě nabyl hodně pacient, když řekl osudnou větu " vzdal jsem to dávno, ale dodal jsi mi tolik energie, že mám chuť znovu bojovat ", což mě od srdce těší.
Vtip: potkají se dvě ženy na nádraží a jedna říká druhé kam jede? A prý do Budějovic, bude tam země živitelka, no vydiš a já jedu do Prahy bude tam ze mě šlapka.
25.6. 2018
dnešek začal výjimečně, tedy odběrem krve a následně po vířivce rentgen hrudníku. Vlak na cestu k před operačnímu vyšetření  vyrazil. Potom byl motomed a vrátila se z dovolené Klárka z níž srší energie, je vidět, že ji volno prospělo. No a zas na LVSce bylo suplování. A cvičeni bylo jen půl hodiny, ale musím uznat, že je paní cvičitelka šikovná. Protáhla mi ruce, což jsem ocenil neboť předešlých pár dní se cvičení oklikou vyhýbalo, ve čtvrtek jsem se šel podívat, jestli je mejdan, no pátek byl o Ostravě a víkendy necvičí. Tudíž čtyři dny ladem. A ptáte se co se změnilo ? Pořád probíhá doba lekáni mě, co mě, sebemenší věc mě vystraší. Dnes již končím neboť mě řežou oči.
Vtip: natočil jsem desku. A prodal jsem vše ! Auto, chatu, dům, no opravdu vše.
 22.6.2018
Tak dnes píšu co se stalo za několik uplynulých dnů. No včerejšek skončil na poledne, stihl jsem jen napsat paní psycholožce, že nějak nejsem ve své kůži, kdy opět usoudil, že je venku mejdan a chtěl se podívat, tak mě odvezli na pokoj a převlékli. No musím uznat, že na to působilo hned několik faktorů jež dávám vinu, jedním z nich je dusno a horko, za druhé mi jídlo moc nechutnalo a za třetí bylo na mě moc kořeněné. A bylo po cvičení, ale musím se pochlubit, že jsem na oběd psal sestřičce, že mam nějaké tušení, že se někdo zastaví, jaké to bylo překvapení, že se ve dveřích objevili známí z lokality svatá Voda, kteří nás s ženou Zdeničkou a klukama, čímž nám umožnili poznání, ovšem jen platonické. A tak byla procházka a brzdění v kavárně, kde  mi dali napít limonády, jelikož po dřívější zkušenosti jsem nechtěl kobru dráždit bosou nohou, no prostě jsem měl z žaludku respekt. No běžně dnešek, po opravě PC sestřičkou co našla odvahu se do PC pustit a oprava byla úspěšná. A hned jsem jel k paní logopedce a už na mě čekala sanitka, kde jsem se nechal přivázat, jelikož mi nefungují břišní svaly a jsem jako ten " suvenýr hlava na pružině", jelikož odstředivá síla děla své. A tak bylo vyšetření  a konzilium co s krkem? A závěr? Druhého července dojet a třetího bude šití v celkové narkóze. A byla cesta nazpět, kdy jsem hned ve dveřích potkal paní primářku a poprosil jsem jí o jistou maličkost, že svátky chci strávit zde a ne v Ostravě, kde jsem nový a nerozumí mi. Po příjezdu nazpět jsem už nešel cvičit neboť únava si vybrala svou daň.
Vtip: televize natáčí dědečka co prý dělá, že se dožil tak požehnaného věku. No ráno si dávám litr borovičky, no počkejte to dát do TV nemůžeme, co takhle říct že přečtete knihu. No dobře ráno přečtu knihu a pak jdu k Jankovi on má tiskárnu a čteme.
20.6. 2018
Dnešek byl paralelní den, jako dny před tím. Jen byla dnes logopedie u které probíhalo učení otvírání úst, u toho se pokoušet vydávat zvuky. No ruku na srdce, nebyla to zrovna věc na kterou jsem zrovna hrdý. Ale byl  bompar v gáze. No a pak motomed a cvičení na cvičebně se záskokem. A byl tu oběd a LVSka kde jsem vzal po včerejší dohodě notebook a proběhlo psaní myší, což mě bylo ručkou umožněno napsat jen AHOJ KAMIL, jinak nic. Ale byla to správná cesta, jelikož byl náznak. A holky měli aspoň si zkusit něco nového, ale musím říct, že byl pokus úspěšný. No potom vertikál a motodlaha. No a kafe, oplatek, a bílý jogurt, co byl na svačinu. No a po hodování mě zavezli sestřičky do obchodu pro oplatky a sprcháč. To mě při tomto psaní přivádí na myšlenku, o hlášení paní primářce, že ze dne na den se mi zhoršil zrak do blízka. Proto moc nechodím teď na facebook, jelikož se mi to nedaří moc přečíst.
Vtip: Miláčku nemohl bys mě k výročí koupit něco co dokáže z 0 na 200 za par vteřin? Tak tady máš osobní váhu.

13.3.2018
ahoj dnes se mi podařila zdolat další meta na mé dlouhé cestě a jsem v Hrabyni . Jsou na mě hodní, dali mi na bok ruky možnost zvonit. A budou mi postupně zkoušet vysazovat prášky, které mám na víc. Zítra prý jedu už cvičit, na chodbě prý mám vozík a divý se že mám cit všude stejný i mam zachované reflexi. V Krnově mě hold dobře připravili. Je tu klid jak pod vodou . Ráno pro mě před osmou dojela sanitka a vyrazil jsem. Cesta byla super bez problému. Jel se mnou i miláček, který mě vybalil a jel domů. No paráda, když se mi zasekl počítač tak mi ho  zprovoznili a  bez řečí.   Dojel Míša a seznámil je z pc no vše nemělo chybu, jsem příjmem prošel bez námitek. Na pokoji jsme tři přibližně stejné staří, ale v pohodě.  Není to tu jako v nemocnici, už to tu vnímám jinak, jako v lázních je to tu prostě jiné na co jsem byl zvyklý. Dnes mám ještě klid, ale zítra skončí, jen mám neustále v mysli čas, kdy jsem byl z miláčkem a blízkými dodalo mě to energii dal bojovat, byla to příjemná změna i když mě v Krnově zahrnovali láskou, tak mi nemohli nahradit Zdeničku a syny.

8.3.2018

ahoj dnes mi  byla odstraněna cévka z močové trubice , další hadička je fuč, ještě jedna a je to. Zítra se podívám domů, paráda, ještě mi to nedochází ,ale moc se těším . Už mě Zuzka sbalila, jsem nachystaný, já si myslím že nejsem náročný, to bude brnkačka ,sice to bude zátěž pro rodinu, ale stoji to za to, dostal jsem informace kladené na srdce, že nemám zbytečně riskovat a nestrašit rodinu přeci jen budou mě krmit poprvé , pominuli-li zákusky. Dnes mi vytáhli z břicha šev a pan doktor z urologie říkal, že se pěkně hojím a předal práci sestřičce. Jinak jsem dnes cvičil a proběhla elektroléčba. Nejvíc mě mrzí návratu zpět po narkóze učím se sám rozevřít levou ruku. Někdy to jde a jindy zase ne ještě že mi holky natáhnou ruku i prsty na ruce. Mám pocit, že jak nekašlu, tak se mi zavřela díra v krku, protože nemam pocit že mi vzduch uniká chtělo to čas, dřív jak jsem kašlal, tak se mi dírka zas a zas objevovala.

7.3.2018

ahoj dnešek jsem strávil na elektroléčbě a cvičeni předních běhů ( rukou) a zvládl jsem sedět bez problémů bolest i kašel pominul jen mě štve levá ruka pořád je zatnutá a nejde povolit. Včera jsem poprosil tiskárnou paní lékařku o umožnění víkendového pobytu doma a světe div se , ale s tuto variantou jsem vůbec nepočítal při splnění podmínek je to možné. Je třeba požádat sůsedu, která pracuje na rehabilitaci v Olomouci o domácí cvičení a požádat charitu o zastavení a o dání injekce do břicha, také mě je potřeba dovést v úterý na nástup do Hrabyně a to je vše v pátek mě sanitka doveze a to je vše. Konečně po 10 měsících možnost být doma je také silný důvod, nedospím snad. Jen prosím o oběd ze strany rodiny je to pro mě hodně strávit čas s miláčkama a také doufám v návštěvu lidí, pro něž jsem daleko. Jsou ovšem tací, pro něž dálka není problém k navštívení mé maličkosti. Jen pro klid je třeba mě krmit mletou stravou pro klid.

1.3.2018
ahoj. Dnes začnu tím, že na urologii byli sestřičky i ošetřovatelky moc fajn, snažili jsme se na sebe zvyknout, čehož si cením a za ošetřovatele nemůžou, jen chci apelovat na vás, nechte je dělat těžkou práci s lidmi , ale jemnou  práci jako krmení je nepouštějte nemají od boha dar citu, ne že by za to mohli, za to může evoluce. Děkuji, jen si dovolím namítnout ze na pokojích chybí hodiny a nejen tam. Na oplatku si cením širokých polohovaček u postižených pacientů z pohybovými funkcemi pacienti s touhle indispozici nemají li při přesunu podložená záda, tak je přesun bolestivý že se lámou záda a to je škoda jinak není co říct, takové žabo myší války mě nezajímají. A teď ke mě. Dnes jsem si troufl cvičit v tělocvičně. Měl jsem i smažená vajíčka z cibulkou a masem k obědu u nás řečeno holandský řízek a buchtičky z krémem . Jsem rád že jsem to zvládnul sníst, protože tím posouvají mé mantinely a  chuťové pohárky byli v sedmém nebi, jíst smažené skoro po roku byl zázrak, je to rozdíl po tom co mě museli krmit hadičkou do žaludku . Jen mě vadí, že mi museli znovu přivázat na mou žádost ruku a sám nenarovnám prsty levé ruky a musím znovu potlačit smích u jídla, neboť se zakašlu a znovu se mě trhla dírka v krku, která se ráno jevila jako zarostlá. Jen musím na vás atakovat, že dnešním dnem skončil zákaz návštěv, tak je vše v normále, jen prosím si vyžádejte roušku mám otevřen krk a tím mám oslabenou imunitu což je na místě opatrnost, jelikož si nemůžu dovolit se vrátit. Děkuji.

28.2.2018

ahoj. Dnes jsem cvičil v posteli a dovezli mi přistroj na elektroléčbu kterou mi dávali v posteli a měl jsem zas mladou holku v posteli, asi mi závidíte někteří cvičení je cvičení. Také mě navštívil lékař z urologie, který se pokoušel uvolnit napětí vtípky a učinil převaz mé operované rány, prý je vše v pořádku. Dnes jsem měl překvapení ve formě milé návštěvy Olinky (vrchní z diopky) a donesla mi tuňákovou pomazánku, prý mě moc pozdravují sestřičky,  vzpomínala na rozdíl, když jsem nedokázal ze začátku ani pohnout hlavou teď to jde bravurně a i spím z hlavou na bok . I pohyb se zlepšuje jak kdybych měl sedmi mílové boty. No vše se vrací k normálu jen to chce čas. Už se v brzké době rozhodne Hrabyně, kde zadali ,na jednu stranu se těším a na druhou stranu se mi nechce , ale spočívá to v pohybu a cestě k mým sluničkám života . Dnes jsem dostal od Ivanky  bombičku měla narozeniny paní uklizečka je jedna z těch, co mi moc fandí. Snědl jsem i piškot na kterém to stojí . V kuchyni mi nabídli holansky řízek, tak proběhne zkouška, jsem rád, že mi dávají úkoly co všechno zvládnu ,ale z určitými mantinely

27.2.2018

ahoj dnes mě ráno při vizitě propláchli katetr a vytáhli z ruky kanylu a odvezli mě na rehabilitaci jen po narkóze se mi nejde hýbat jak dřív, vrátil jsem se tak o tři měsíce vzad, ale co někdy je třeba pro jeden krok vpřed udělat dva kroky vzad . Jak jsem psal dřív. Dnes mě byla pozdravit Pavlinka (logopedka)a uznala ze mě dnes nechá v klidu protože jsem byl hodně unaven a bolely mě oči z denního světla v koridoru. Ještě že jsem pryč spolupacient ráno vrátil sestřičce ovladač, aniž by se mě optal jestli se chci dívat. Tam se totiž televizor platí je to divné ,ale tak jsem to pochopil. Trochu jsem se prospal a je to lepší jen  jsem to nepřeháněl, protože bych nespal v noci. Dnes jsem přijel na rehabku a čekalo na mě překvapení, ten pan Vrána co tu ležel mi zapůjčil na pobyt zde televizi velkou lcd, což mě mile překvapil. Říkal že se staví do Hrabyně na návštěvu podívat, jaké dělám pokroky ,ježiš já se těším, jestli dá bůh a pohnu se je to sladká odměna za všechnu bolest.

26.2.2018

ahoj, dnes všechny čtenáře mého deníku dnes se stalo že mi postupně mizí má křeč v ústech, což se projevuje skřípěním zubů . Jen chci říct, že kašel u stanul i teplota 39,5 tak je fajn. Jen chci apelovat na některé ošetřující ať si raději stoupnou do Kolbenky k soustruhu a nedělají tuto profesi řečena informace, že pití mám na stolku, bylo nemístné a řečení kolegovy svůj názor, že mi nechce rozumět hovoří za vše a byl to ošetrovatel na kterého jsem sázel, nuž všude jsou jen lidé . A teď něco pozitivního dnes si utrousili pár slov paní uklízečky i když nemuseli najít ve svém nabytém programu místo bylo příjemné slyšet, že mi drží pěsti a taky přišla Zuzka a Ivanka z rehabky se podívat . Jen mimo mísu jsem si vzpomněl, že dokážu uvolnit ruku levou od stálého zatnutí svalu. Jo a musím říct, že mi holky návštěvou udělali velkou radost, že na mě myslí . Jen doufám, že zítra už pojedu na rehabku tam jsem víc v bezpečí tady podotýkám jen u některých lidí, že odchází, když mám plnou pusu , nechci domyslet nasledky kdyby mi zaskočilo kus jídla a s jejím kontrolováním by mě našli udušeného jídlem, proto jsem radši hladný, když zahlédnu sousto čtvrtiny knedlíku, a nebo chleba z kůrkou.. Jsem na kapačkách a musím podotknout, že i  jsou tu hodní lidé kteří zaslouží obdiv za svoji práci a dokáží se vžít do mé  situace. Nejde házet všechny do jednoho pytle no musím to vydržet, dal jsem se na boj tak musím bojovat.

25.2.2018

ahoj dnes mi byla z břicha vytažená jedna hadička za živa to bylo nepříjemné . Jinak jsem dnes dostal kašel, to bolí ta jizva když kašlu to je neskutečná bolest a mám teplotu po čem prd, to mám. Dnes je malý pokrok sestřička mě dala na zkoušku napít brčkem a světe div se, šlo to. Dnes přestal fungovat program sport ,ale moc jsem si nepomohl šlágr jede od rána. No musím to vydržet, jsou tu někteří hodní a mají mě za Kamču, hold jsou jedinci kteří šli pro krásu 2x , ale sociální chápání je potlačeno. Vedle je pán, co mu nedochází, že když půl hodiny vzdychám a pláču, tak že je na místě přivolat sestřičku, nenechat mě na pospas. Hlavně že rozumí všemu.

24.2.2018

ahoj zdravím po zákroku. včera v osm mě brali a v deset jsem si tykal ze světem. Z břicha mi jdou dvě hadičky a jedna ze šourku, močím krev a stále mě prolévají močové cesty kapačkami, jednou za druhou tipuji tak že má tři litry. Mám od večera zavázané nohy cele obvazem. člověk zjistí že udělat krok vpřed značí udělat dva kroky vzad zjistil jsem, že bolest břicha po operaci je pozitivní znamení, vím, že břicho cítím, což je dobré znamení. Pozoruji, že všechen pohyb jsem dělal přes břicho a teď to kvůli bolesti nejde, nejde bez bolesti i zakašlání vše bylo spojeno s břišním svalstvem sebemenší pohyb. Zítra mě mají vyndat hadičky nepotřebné včera tady byla Zuzka a Ivanka uklizečka co má dceru vařící kafé, tak mi poslala moc dobrou vařenou čokoládu mňam. Jen mě fascinuje sténání okolo pacientů kteří pořád obtěžují svým zvoněním sestřičky mnohdy zbytečně a vyžadují svým chováním lítost nevím jak to nazvat, ale lítost zaslouží člověk s kterým jsem se mohl setkat a ten  měl rozlezlou rakovinu po břiše a dalo se spočítat na jedné ruce kolik má měsíců života a k tomu je zákaz návštěv. To je hrozné a ne malichernosti co nás potkávají.

23,2. 2018

dnes nepíšu jsem po operaci vše dopadlo dobře jsem unaven

22.2.2018

Dne jsem byl převezen na urolku na zítřejší zákrok, který mají dělat uvidím co bude. V pondělí se vracím na rehabku, už aby to bylo, pak se rozhodne kdy půjdu dál. Ležím na urologii a je tu fajn, starají se, krmila mě ošetřovatelka a v klidu. Dnes hýbu prstama levé ruky,  narovnám je, když se zadaří a ohnu nohy v kolenech při kašlání, kýchání a zívání. Je to zajímavé, že při jmenovaných úkonech to jde ,ale zatím pohyb neovlivním nevím jak to bude z psaním.

20.2.2018

ahoj. Dnes mi bylo řečeno, že krk se nešije, musí se sám zahojit, jelikož by trubicí šlo jídlo a nemohlo by se to vyčistit já říkal, že nejsem doktor to mě nenapadlo a kýla taky nejde protože se neslučuje ze cvičením, musel bych na LDN a to nechci. Ve čtvrtek jdu na urologii a v pátek operace a víkend pozorování. Dnes jsem jel i z lůžkem na internu, kde mi bylo uděláno vyšetření, jak srdce, tak potřebných orgánů, tak nic nebraní mé operaci. Pak následně se žádá Hrabyně a na ni dle zkušenosti spolupacientů a lékařského personálu,  věřím v pomocnou ruku během půl roku. Tak uvidím, jestli budu v září doma. Už se těším sice to bude ještě kus cesty, ale bez úskalí doufám. Dnes mě čekala po vyšetření Pavlínka (logopedka) učila mě spojovat písmena v slova cvičení se vyplácí přináší ovoce a postřeh je velký vliv má kousáni u jídla, zatím jen předními zuby ,ale vše přijde jak bude ten pravý čas!!

19.2.2018

ahoj dnes mi hned ráno brali krev a byla vrchní tak hodná, že zavolá sestřičku z ara, protože nemám viditelně žíly a nechtěli mě trápit, jsou tu moc hodní jen u jedné sestřičky, nevím co si myslet. Dnes mi paní doktorka řekla, že dnes bude konzilium ohledně operace, jestli požehnají operaci mé kýly. Neboť jestli chápu dobře, tak zavedení bočního vývodu dělá urolog a zatím co kýlu dělá chirurg no nic nenapláču jestli to nepůjde tak brečet nebudu snad příště. Dnes mě fizio terapeutka pochválila, že prý se začíná chytat i levá ruka, tak  mám radost. Jsem přesvědčen, že se v uvozovkách přiblížím k normálu vím je to odvážné tvrzení, ale přece naděje umírá poslední. I když jsem byl přesvědčen, že mám silně vyvinutou slabou vůli, ale se nehodlám vzdát, chce to čas a toho mám dostatek . Jen se hrozně těším za rodinou. Když řeknu vlídné slovo Zdeničce a pohladím kluky to bude má největší odměna!!! Nejvíc mě štve můj kašel díky němu se mi zvětšil otvor v krku, chci-li mluvit tak těžko, neboť mi unika vzduch, štve mě to že narůstají některé otvory třeba zadek bez toho se žít nedá to mi věřte.

kamil 14.2.2018 valentýn
ahoj dnes jsem byl na elektroléčbě a na cvičení rukama. Dnes mi je zle od tří ráno a bolí mě hlava  a mám zvýšenou teplotu no uvidím , ale v tělocvičně mi bylo na zvracení a nemohl jsem to říct. Hlava mi zas nedrží a lítá no projevuje se ležení zbytečné na urologii 5dni zbytečného ležení. No je to za mnou díky bohu . Zítřek je v ohrožení tak asi nebudu cvičit. Dnes jsem jedl file a šťouchaný brambor s uzeninou na přání dnes jsem žádal o smažené vejce a chleba . Prý už pěkně koušu, jen pití mi dělá problém protože nevědomky jsem dýchal krkem , ale už to nejde tak se musím naučit dýchat nosem a zároveň pít . Holky mě dnes učili smrknout, ale bezvýsledně no říká se, že řetěz je tak pevný jak nejslabší článek . Jen chci touto formou popřát ženě (Zdeničce)krasného Valentýna. Je to člověk, kterého miluji, co za mnou stojí jak u svatby slíbila ( v nemoci a ve zlém) jelikož se to vyplnilo tak chci zestárnout po jejím boku  je to žena co za to stojí!!! Dostal jsem čokoládu od dcery Ivanky (paní uklizečka) moc mi fandí. Moc mě potěšilo na urologii, že mě poznali paní uklizečky z diopu jak jsem ležel a říkali mě sluníčko a prý se mám přijít podívat až mě poryvy větru zavanou domů. Je to půl roku v Hrabyni , ale je to chvilka vždyť  před čtyřma měsícema mi vytáhli trachytu a já se těšil a zároveň bál jestli to udýchám měl jsem mylnou představu a uteklo to jak voda. Jen si vzpomínám na možnost komunikovat napřed přes papír A4 vím že pomoci papíru jsem Zuzce přál k svátku v srpnu A vzpomíná si, jak bylo hrozné když mi mucha lezla po tváři a já ji neměl jak odehnat a potvůrce se tam líbilo dobrých 10 minut člověk si ani neuvědomuje jak byla nebezpečná vosa, jelikož byli otevřené dýchací cesty a hrozilo vdechnutí což museli hlídat . Jak byl takový živočich tak museli být obezřetní. Jen z olmika pár vzpomínek vím, že mi Zdenička říkala, že na de-mnou někdo stojí, mamka říkala, že jsem slíbil, že ji dole samou nenechám, taťka tchán mi říkal, že až to skončí dáme si dvě piva a  vzápětí se opravil, že já si dam dvě piva a on si dá jedno ovocné pivo , vím že měli u mě lékaři konsorcium ( porada lékařů Otův slovník ) okolo mě a mluvili že mě drátama přes nohu tahali z mozku sraženinu a to jsem byl údajně mimo, tak jak to vím? Jediné vysvětlení, že jsem vnímal okolí, tak na člověka v kómatu mluvit mě to trvalo půl roku ,můj zrak vyděl jsem do blízka a dvakrát začalo se to spravovat po 4 měsících teď vidím lépe než před postižením.

13.2.2018

ahoj tak už jsem zpět po zákroku který neproběhl, jelikož mám v cestě střevo tak čekají na podpis mého zástupce a musím pod nůž. S paní doktorkou sem se domluvil , že mám z uspáni strach , tak mě při uspáni pokusí operovat tříselnou kýlu a zašít krk který už bude 4 měsíce a je tam pořád dírka. Jak zakašlu tak se objeví vždy znova . Myslel jsem tak  dva měsíce , ale to je fakt dost a hlavně když zkouším mluvit mě vzduch uniká. A zjistil jsem že mi zmizla bradavice z levého předloktí. A když se podívám z odstupem času na pravou dlaň tak se musím pozastavit nad tím, že mám přerušenou v půli čáru života a ještě že jsem si nechal věštit a byla tam dlouhá nemoc, ale takovou jsem si nepředstavoval a ještě že si najdu ženu z dvěma dítkama co bude fajn . No to mám Zdeničku kterou mám rad na de vše byla jednou z  mála, co za mnou pustili byla tam z mamkou ,ale byla tam i Dituška(sestřička z rehabilitace) Zuzka a Olinka ještě že jsem zpátky zbytečně jsem přišel o čtyři dny cvičení.

8.2.2018

ahoj . Dnes jsem byl na elektroléčbě a masáži levé ruky pokroky jsou malé, ale jsou. Kupříkladu jeden je že pevněji držím hlavu ,srovnávají se mi palce na rukách a pohnu trochu horní polovinou zad je to malý krůček, ale je. Zítra jdu na urologii je prý spojena s chirurgii a nebudu sebou brát noutbuk je těžké neznalé tak na krátko zaškolit. Dnes bylo na mě připraveno po cvičení překvapení a to byla návštěva  Olinka (vrchní z diopu) mam rodinu pozdravovat ale hlavně Zdeničku ( manželku) která mě pomáhá jak jen může ,to jsem měl radost a hned jsem si všiml obarvené hlavy moc ji to sluší je pěkné vědět že na mě lidé nezapomněli hned jak jsem za sebou zavřel dveře a měla mě pozdravit od holek. Dnes jsem vykládal ze sousedem který měl těžký život je to pan v letech plný optimismu . . Teď se odmlčím do pondělí. ahoj

Po našem odjezdu napsal:

" dnes píšu tak pozdě měl jsem návštěvu z veterán klubu Petr Studeny ,Tomáš Rek, Pepa Jakeš a Jarda Hlavizna. Jen že si je pamatuju snad je to v pořádku. Dovezli mě šunkovou pěnu a zákusek zatím můžu jen jemné. Paráda nezapomněli na mě i po takové době co jsem pryč nevlastní vinou. Dnes byla neděle nuda jen nového jest ze se mě daří pohnout pravou nohou směrem že chci udělat krok další končetina kterou si trochu sám spravím ale je to jiné na volno a s peřinou. Sestřičky potřebuji jak je něco co nedokážu sám , dírka v krku je mikroskopická není vidět ale vzduch ji odchází když chci mluvit. Zítra zas bude režim už se těším. "


Více zde: https://veteranklubprostejov.webnode.cz/news/navsteva-kamila/

Po našem odjezdu napsal:

 " dnes píšu tak pozdě měl jsem návštěvu z veterán klubu Petr Studeny ,Tomáš Rek, Pepa Jakeš a Jarda Hlavizna. Jen že si je pamatuju snad je to v pořádku. Dovezli mě šunkovou pěnu a zákusek zatím můžu jen jemné. Paráda nezapomněli na mě i po takové době co jsem pryč nevlastní vinou. Dnes byla neděle nuda jen nového jest ze se mě daří pohnout pravou nohou směrem že chci udělat krok další končetina kterou si trochu sám spravím ale je to jiné na volno a s peřinou. Sestřičky potřebuji jak je něco co nedokážu sám , dírka v krku je mikroskopická není vidět ale vzduch ji odchází když chci mluvit. Zítra zas bude režim už se těším. "



Více zde: https://veteranklubprostejov.webnode.cz/news/navsteva-kamila/

Po našem odjezdu napsal:

 " dnes píšu tak pozdě měl jsem návštěvu z veterán klubu Petr Studeny ,Tomáš Rek, Pepa Jakeš a Jarda Hlavizna. Jen že si je pamatuju snad je to v pořádku. Dovezli mě šunkovou pěnu a zákusek zatím můžu jen jemné. Paráda nezapomněli na mě i po takové době co jsem pryč nevlastní vinou. Dnes byla neděle nuda jen nového jest ze se mě daří pohnout pravou nohou směrem že chci udělat krok další končetina kterou si trochu sám spravím ale je to jiné na volno a s peřinou. Sestřičky potřebuji jak je něco co nedokážu sám , dírka v krku je mikroskopická není vidět ale vzduch ji odchází když chci mluvit. Zítra zas bude režim už se těším. "



Více zde: https://veteranklubprostejov.webnode.cz/news/navsteva-kamila/

 

7.2.2018

ahoj dnes mě ráno při vizitě řekla paní doktorka že v pátek jdu na urologii do pondělka a budou hned kontaktovat Hrabyni a říkala mi doktorka že dělám zázraky , neboť pohnu v koleně pravou nohou a sám. Ukazoval jsem to hned paní doktorce je to pravda ze se pohyb vrací na diopce to jeden čas šlo a pak to víc jak měsíc nešlo, přesně jak levá ruka která se mi daří povolit, ale musím se na ni hodně soustředit. Dnes proběhla elektroléčba a masáž ruky pravé kdy jsem byl pochválen za pravou ruku . Snažím se sni mávat místo pozdravu který ještě neumím když někdo přijde beru to jako slušnost i jako cvičení protože jde mi to čím dál lepe. Jen chci případné návštěvy upozornit že budu od patku na urologii na zákroku.

 

kamil 25.1.

Ahoj jen jsem se chtěl pochlubit co jsem dnes dělal. Začalo to kolem 6 hodiny ráno jelikož tu nejsou hodiny tak to přesně nevím. Byla koupel v sedě na vozíku a pak mě oblékli do civilu , snídal jsem veku a sýr. Pak došla paní doktorka na vizitu a řekla mi že mé působení zde je přechodné jelikož mě mají stěhovat za 3-4 týdny do Hrabyně . Jen chci upozornit že tu v Krnově nebudu!!! Ať sem zbytečně nejedete. V Hrabyni se specializují na takové lidi s postižením pohybového ústrojí. Pak mě Zuzka ( fyzioterapeutka)  vzala na vozík kde jsem sedel u stroje imitujícího jízdu na kole, kde jsem prý obstál a zítra jdu zas. Je tam i šlapaní rukama. No člověk je z toho unavený i když se to nezdá ,postavit se při přendaní z vozíku na postel bylo nemožné zapojit nohy. Na oběd jsem měl dušenou mrkvi a bramborovou kaši. A teď jdu pit čaj kde se dává zahušťovadlo aby mi podmanili pici reflex. Jen se musím smát lidem co žijí negativně že je jejich postižení konec života, ale co mam říkat já! Hned bych s nimi měnil jelikož jsou před vrcholem na Grant point zatím což su já zatím v základním táboře. Jen jsem použil metaforu. Jen nepotřebuji lítost ta mě nepomůže , ale spíš povzbuzení do dalšího života který je skvělý, už bylo dost truchlení je čas začít makat na sobě. Ti co mě blíže znají tak ví že si z toho udělám srandu i když budu jezdit na vozíčku. No posuďte sami kdo má parkovaní u hyper super marketu  hned u dveří , kdo máte vstup do muzejí zdarma? :-) . Jen chci poděkovat ironicky doktorovi v Olomouci který si neviděl do úst a konstatoval před mnou svůj úsudek že stejně umřu a přinejlepším nebude vidět na oko, což ho vnímat. V tu chvíli jsem věřil v konec do chvíle než začala chodit Zuzka (fyzioterapeutka)a Pavlínka(logopedka) kdy jsem si řekl v duchu proč by vkládali tolik úsilí do mě kdybych měl umřít a tak mě to přešlo, jen chci říct ať páni doktoři držíte jazyk na uzdě protože i když se to nezdá může se najít jedinec co i v takovém stavu vnímá a jelikož nemůže nic dělat tak jen hledí. Jen chci upozornit na to, že člověka nechlácholit, pak marně čeká na změnu a nic se neděje.

 

22.1.2018

Do teď jsem řešil s Míšou ( machr přes počítače), že mi udělá paralelní email jelikož si někdo neuvědomuje, kolik vkládám úsilí a maže to po přečtení.(poznámka - myšleno v emailu DIOP 2 ). Někdo je počítačově negramotný, nebo úplnej idiot, který nechápe podstatu toho "dovolím si to tak nazvat " projektu  pocitu co cítím . Ještě že je Michal tak ochotný, že mi to uloží znovu, já to sám teď momentálně nedokážu, jsem rad že píšu. Včera jsem měl návštěvu, která mě potěšila, ženu Zdeničku, Stanu (paletare) a jeho ženu Janu (která pracuje na finančním úřadě). Nemusel bych to říkat , ale spíš jen dokazuji tímto, že  si jména pamatuji. O nic jiného mi nejde. Příští návštěva bude na rehabilitaci, jen je mi líto že tu zanechám sestřičky a obětavou paní vrchní, která pro mě i jiné dělá maximum a chce člověku způsob života na tomto světě důstojně užít. Dnes jsem opět seděl v křesle a učil se vstát ,jenže svaly v břiše mě zatím neposlouchají, tak je nedokážu zatnout . No i stolici bez čípku nezvládnu. Snad na rehabilitaci, když bude víc pohybu tak se střeva umoudři. To však ukáže čas. Dnes mi bylo řečeno, že se budu stěhovat kolem půl desáté v dopoledních hodinách, jelikož čeká na mé místo další pacient. Jen doufám ze bude mít aspoň trochu štěstí jak já. Ale vesele, konečně je den který jsem očekával, jdu dál, jen se mi hlavou honí otázka, jestli se sem dostanu z rehabilitace se ukázat jim co nového umím. Je to i pro zdejší personál odměna a ujištění ze svou práci nedělají zbytečně. Je to dar mít žaludek a nervy na tuto práci. Ahoj a tímto se klaním všem sestřičkám a loučím se ze všemi. Doufám že jsem byl dobrý pacient!!

 

1.1.2018 nový rok

Předem vám všem přeji hodně štěstí do nového roku. Já ho měl že nebyl poslední, ale přát zdraví jsem zjistil že je zbytečné život si udělá co uzná za vhodné. Jen jsem dostál závěru, že každému z nás hoří někde svíčka a je důležité když zhasne tak ji znova rozžnout a já jsem měl to štěstí že i když pohasla tak vzplál znovu ohýnek a oheň vzplane u mého uzdravení což doufám bude když odmyslím  několik let tak brzy. No konec truchlení člověk na všem co se stane musí hledat pozitivum já jsem našel i když jsem z kraje měl myšlenky černé myslel jsem že je to konec jen prodloužený utrpením přál jsem si zkraje ať už umřu když to musí být když nadešel můj čas ale mám radost z toho že jsem nedal na řeči  které jsem slyšel a bojoval sem . Vždyť mam proč žít! No dnes to přežívám u televize a počítače a vím že pro mnohé je to utopie ,ale těším se na zítřek. Těším se na učení mluveni a cvičení,paráda.to bude paráda.  I televize no včera se ukázali dělají z nás hlupáky. Dnes jsem objevil kouzlo facebuku učím se tak snad mi prominete . I když tam nejde všechno ale důležité je že můžu komunikovat z okolím. Což prospívá mé mysli. Dnes je to další den co vše pozřívám ústy jim i cele patáky a učím se pít bez zalépeáni a pomalu se učím a jde to čím dál lépe. Jinak je mi fajn . Na druhou stranu se sám sebe ptám kdy jsem zažil tak pohodové vánoce u televize.

 

31. 12. 2017 kamil silvestr

Ahoj moc mě potěšili vaše přání.

Zjistil jsem že dřívější pocit se musím   na silvestra něco dělat třeba vařit kotel guláše z kance pro celou vesnici ,se neobejde bez mé maličkosti je hloupost ,bez mé  účasti to též jde! Letos strávím silvestra u televize dokud mě nedostihne spánek. A dříve než svůj článek ukončím tak mi dovolte abych vám popřál hodně zdraví do nového roku. Záměrně nepřeji hodně peněz neboť jsem zjistil že peníze člověku zpříjemňuji život, ale zadek mi neutřou ještě že existuji tak hodni lidé kteří dbají mého bezpečí a potřeb nás všech dvacet  čtyři hodin denně. Fuj teď jsem vypil dvě deci  nutrydrinku protože jsem slíbil konzumaci paní vrchní že tu věc pozřím chutná to jak pomleté pet láhve .  Brrr chutná mi to jak umělé sladidlo.Tak hodně štěstí.....

 

30.12.2017

Dnes začnu malou zkouškou víte kterou máte dominantní stranu? Vyzkoušejte se dívat na určitou věc a rukou si na přeskáčku zakryjte oči. Na kterém oku zjistíte , že vám neuhnul zrak tak jste na tu stranu dominantní (rozhodnuti důležitější strany) i tělo rozlišuje pravou a levou stranu těla i když to nevnímáme. Dnes se snažím potlačovat smích u piti já za to nemůžu není to schválně , ale je to vyprodukováno mým tělem, vím , že u pití musím dýchat nosem jinak se zakuckám vím , že mi chcete pomoct někteří tím , že mi odděláváte kelímek od úst, ale já sám se snažím regulovat kolik mi má natéct do pusy tekutin abych byl to množství schopen spolknout . Největší práci mi dělá nasadit si ten kelímek správně k ústům pochopitelně z vaší pomoci. A i to se mi daří. Další krůček v před a důležitej , no pomalu , ale jde to . Do Olmika chodil za mno spolužák Zdeničky (žena) Byl to Olda který tím měl možnost touto nemoci sám projít a vím , že po třech letech chodil za mnou o berlích  a také začínal tím , že se nehýbal a časem se to podařilo změnit. Vím , že chodil za mno i z fotkami z léčby a vím , že jsem u alba brečel byl tam ve fakultní nemocnici na rehabilitaci. No to nejtěžší jak pro mě tak i pro rodinu máme za sebou a nutí mě to vzhlížet k lepším zítřkům.

 

sobota 23.12.2017

ahoj no mám se čím chlubit začnu dárkama dnes ráno jsem dostal od další sestřičky dárek vonnou svíčku A krásny proslov . Musím se zeptat ještě jedné sestřičky i když to není korektní jestli je můj ten dárek, sice můj mozek nezačne hned chápat po probuzeni ale potřebuje pár vteřin na nastartovaní, když mě ho dávala jsem se zrovna  vzbouzel a slyšel jsem jen část té krásné pasáže. Dostal jsem krasné dárky od rodiny a schválně je nejmenuji. Proč nechci někoho urazit , že jsem neřekl jeho dárek  . Tu jitrnici jsem teď snědl co jsem dostal a byla moc dobra,teď to zapiji limonádou co jsem dostal od  Honzu (synovec)z Dánska přijel kde studuje. Mam další plus no spím bez bolesti zad už skoro v rovině a dnes jsem si ráno mohl ještě schrupnout holky nepustili radio to bylo prima . Zítra vánoce které nějak přežiji nemel jsem je rad kvůli mé profesi přes rok jsem nevěděl kam dřív skočit a po vánocích bylo mrtvo. Jen jsem chtěl říci, že návštěvy denně nejsou dobré člověk má zpomalené reflexe a nestíhá zpracovat informace potřebuje větší časový interval. Je to těžké pro rodinu i pro mě. Jen chci říct, že hledění do mobilu nemám jak zdraví člověk vyžaduje to moc soustředění pro mě, ještě, že se mi spravil zrak první tři měsíce jsem vyděl 2x . Vím , že je to morbidní téma a pro někoho i urážlivé, ale můj návrh jistě některého jedince pobouří , ale přišel jsem na to , že můžou byt i hodní lidé trochu sobci k životu patří jak narozeni tak i smrt a bylo mou možnosti získat informace ožehavého tématu, místo toho aby jsme si přáli aby nebyl člověk v bolestech tak si přejeme aby tu byl za každou cenu s námi i když jeho čas nadešel . Jen se ptám není to chováni abyste si zchladili své ego, a bohužel nemyslíme na dobro člověka ale na sebe.

Kamil u stromku

18.12.2017

ahoj všeci dnes se odehrálo pro mě moc věcí. Třeba píšu ze svého počítače i mam tu lištu svoji. Hurá jak někde pojedu tak se domluvím. A dnešní den je pro mě zlomový, začínám jíst prášky v celku pusou a dnes bude zkouška jestliže potřebuji prášek na spaní učím se pít pusou a na svačinku jsem měl sýr s příchutí klobásy. Dnes jsem zas pohl nohou v koleně a postával jsem akorát nesvítilo dnes na mě sluníčko a výsledky u cvičeni za moc nestali. I když mě fyzioterapeutka (Zuzka) pochválila tak to po víkendu není ono. Jsem moc rad , že mě kdysi Zuzka po spořádala a udělala se mnou pořádek jak jsem neviděl úrodu z cvičeni měl jsem mylnou představu , že budu do vánoc běhat. Budu rád když se postavím na nohy. Vím , že mluvím morbidně , ale je potřeba počítat z nejhorším abych měl sílu to změnit, pak má člověk radost ze sebemenšího zlepšení. A nad autama už nepřemýšlím než se za volant dostanu tak uteče mnoho vody v potoce a mam ještě auta na jezděni tak co! Tratit finance abych ukojil svoje libido je blbost ,ale na to musí přijít člověk sám. Můj dar je že jsem přišel k sobě bez vetší újmy mozku. No tak co cvičením se to snad spraví to , že sním prášek je pro mě zas krok vpřed a ne nějaké pozemské statky . Vše to jen je , že to jen zjemňuje život. To honěni mi teď není k ničemu a život jde dal i beze mě. Ten kdo za to může bude potrestán boží mlýny jsou spolehlivé instituce akorát má dlouhé dodací lhůty. Zítra dojede můj miláček a Stana (spolu majitel továrny na palety)

16.12.2017
ahoj tak jsem tu. Požádal jsem o televizi hned dopoledne o víkendu tak uvidím. Je to popravdě na mozek celí den od čtyř hledět z okna a počítat holubi. No je to těžké rozhodnuti aby mě to neodvádělo od cvičení. Jen jsem chtěl říct , že jestli někdo doma pustí radio tak půjde na dvůr. Chápu , že je to ostatních určitá stimulace , ale poslouchat to vysílání od čtyř pořád dokola a někdy z chrčením je moc když toť dělají tak nemám problém , ale když můžu ještě spat je to nepříjemné. Ale to odbočuji dnes jsem měl na oběd smetanovou máčku česnekovou a těstoviny a polévku a svačinu pojím pomazánku kterou zbaštím už se těším. Dnes mam jen vzpomínky opravte mě jestli se mýlím jen chci mít pořádek ve vzpomínkách . Ležel jsem na třech místech na jipce poprvé jsem byl pod monitory které byli na dvou stříbrných trubkách na zdi bylo tam víc monitorů v řadě ,druhé místo bylo vlevo pro vás vím , že lidi se tam měnili a kolem hlavy mě projížděli ti co to nezvládli a , že jsem měl na uchu čidlo a ,prožil jsem tam sen nejdříve jsem byl v nemocnici a byl jsem v bazénu a jaromir mě teleportoval do picerky v Senici a pokazil se ten stroj a najednou byla hrozná tma slyšel jsem v dali hlasy a cítil jsem z dálky rány do hrudníku a vím že se mam rozhodnout jestli jít dál nebo jít za hlasy. Já šel za hlasy , pak vím ,že mi kartáčkem drhli levou ruku a pak pravou měl jsem rulu v nádobě z vodou a drhli mě co říkali si nechám pro sebe. A pak mě převezli k oknu ke jsem ležel na levém boku a už jsem regulérně vnímal vím , že jsem hleděl do dvora kde byli růžové budovy přede-mnou vyšší a vlevo nižší ta vyšší budova mela na fasádě na hoře bílé čtverce a v nohách pod stropem byla televize kde hrálo prima cool . Možná je to jen blábol , ale tak to mám v hlavě zafiksované jo a byla tam Daja  a mladá dlouhovlasá blondýnka a jedna dlouhovlasá černovláska co na mě byla moc hodná a voněla tam občas káva.

Před chvílí odešla logopedka (Pavlinka) učila mě zase zpívat la la la a do úterý mám zkoušet říct mo a my no je to tíha a jazyk zkoušet do škraně no a cvičit. Jen mám strach z levé ruky, ráno se mi podařilo chytit peg(hadičku do žaludku) a bal jsem se i zakašlat , abych se nepohnul rukou .copak rukou pohnu , ale prsty nedám od sebe no musím holky upozornit , ze se to děje . Ať ví co ukazuji. Mám na webu stránky a neotevřu je nedostanu se do nich sám.


ahoj jen chci dodat , že mě nemoc úplně změnila , životě jsem se nelekal nevadil mě nečekaný dotyk já který jsem i ve sněhu chodil v kraťasech a v tryčku chodil jsem v nazouvákách znamí to potvrdí , že jsem říkával ze srandy já mám nazouváky z kožíškem a byl jsem jak skála opora pro rodinu a teď jsem pravý opak zmrzlina která se leká všeho i nečekaného dotyku no zkrátka je vše jinak. Ale zpravuju se dík komunikaci už jsem odboural pláč když přijde návštěva. Jen jsem si ponechal slzy štěstí. Nejhorším z celé nemoci jak jsem psal už dříve bylo se z osudem smířit a když se to povedlo míti radost. Z každého sebemenšího krůčku vpřed. Snad mi tělo umožni další pohyb vím , že ukončení pohybu může přijít každou chvíli, ale nevzdávám to chci jen říci , že to píši z patra tak pokud je něco nesrozumitelné rad odpovím jo a pro ty co chcou mi napsat je email oces@seznam.cz díky

15.12.2017

zdravím všechny. Dnes se mi podařilo stát na vlastních nohou i jsem kupodivu narovnal záda a zvedl jsem ruce do pasu cvičitelce byl to nepopsatelný pocit jen mě přidržovali kvůli pádu.Bylo to překvapeni nejen pro mě i okolní, že stojím byli u toho i sestřičky a vrchní koukala jakým tempem se ubírám . Akorát mě mrzí , že k pohybu nohou potřebuji nejdřív stimulaci ,je to jak z rukou nejdříve šla potom byl jen  pohyb sporadicky a pak šla chce to jen čas. Dnes se mi doneslo , že Olomouc mě nepřijme z důvodu plného stavu. Měl jsem radost i smutný . Smutný z toho , že vám nebudu nablízku , ale šťasten , že mám šanci se dostat někam kde cvičení bude intenzivnější to neurazím Olomouc , ale nedisponují přístroji které potřebuji k získání mobility. Je to stejně super věc když si vzpomenu na komunikaci papírem A4 z abecedou i to byl pokrok ukazováni písmen a krouceni hlavou při ukázání na písmeno a skládání slov a vět. Děkuji všem co mi zde zpříjemnili pobyt , že jsme nevěděli jeden od druhého co očekávat. Snad mi už brzo vysadí prášek na spaní usínám bez prášku v pohodě a vstávám při pohybu sestřiček. Vzniklo to při polohováni měl jsem třeba ohlý prst a nemohl jsem říct co je pro mě bolestivé a celou noc jsem nespal to není stížnost , ale zkušenost. Ach jo zítra je zas víkend to není cvičeni a ani posazeni do křesla , ale chápu to taky jsem dělal u lidi . A setkával se z dotazem vy neděláte o víkendu a vy už jedete domů a dotyčný byl již ve dvě doma a mi dělali do čtyrech. Nechápali ,ze chceme mít taky soukromý život. No nic dnes už končím
dnes je 14.12.2017.

Teď jsem dostal počítač. Předem chci všem poděkovat za emaile jen chci poprosit , že je tam mail u kterého se nedá dohledat kdo ho psal tak se prosím jeho majitele ať se podepisujete.   Dnes jsem sedel v kresle u postele a proběhlo holeni konečně jsem zas cvičil stalo se , že je to pro mě droga a smysl života,je to jeden z dárců energie že jde to se pohnout víc a víc. Už dosáhnu i na zeď za sebou nebo , že se dokážu houpat koordinované v kresle a dnes se mi podařilo dát nohy před sebe. Ze začátku byl pro mě bolestivý každý vetší pohyb a teď se nedivte , že mám radost! Zdravý člověk neví co prožívám, do úrazu jsem byl vitální člověk a vzbudím se bez možnosti se pohnout jsem pro představu jen jak kus masa na vařeni akorát , že myslím a cítím. Jen jsem si uvědomil že kde jsem opouštěl na vozíku v úterý tak jsem poznal to místo kde mě dovezli sem. Je čas vypustit vzpomínky , vím jak jsem se vzbudil i , že Lukášek byl vedle v místnosti  a první dojel táta a zvlášť máma vím jak Zdenička volala a , že mě položili na zem přes byt mě nesli a venku dali kolečka a prožíval jsem , že jak mě vezli tak zavadili o nastříkané šasi auta , jak mě nakládali do sanitky byla couvlá před barák úrovni rohu domu a , že Zdenička na mě mluvila a já jen sem mohl komunikovat očima a byla žlutá ta sanitka a nad bočními dveřmi byl heparin a , že Zdenička mluvila telefonem z ženou o sanitku. Jen jsem část potřeboval vypustit  Jo a byla tam i mamka. Pokračovaní příště teď baštím Jesenku z kuchyně mě poslali kuchařky dnes sem mel na oběd polévku asi zeleninovou a jídlo chutnalo jak roštěnka bylo to výborné tak zatím ahoj.

13. 12. 2017

Přeji všem, hezký den, 

posílám odkaz na reportáž o unikátní snímací liště očního pohybu, která řadí krnovské pracoviště DIOP k TOP pracovištím v rámci ČR.

https://www.youtube.com/watch?v=3icmSibMCIY

Dnes je 13 12. 2017 dnes mám povoleno video rozeslat , chápu tolik měl někdo práce a já bych to zkazil svou horlivosti , ale dnes je to i na netu. Dnes jsem proběhl koupeli a ležím v čistém ani si nedokážete představit co se holky nadřou. Nejprve mě musí dostat na koupací postel a jedou nás i jiné o koupat tak nás dokážou umýt i tři za den ( pochopitelně každého zvlášť) a mezi tím poumívají a převlečou celou postel. žil jsem v domnění , ze dírka v krku se zatáhla a ejhle voda tam pronikne. Dnes bohužel cvičeni není , ale nemůžu chtít aby se svět točil jen kolem mě. Jsou i jiní lide okolo kteří potřebuji péči a lásku. Teď akorát zvonil oběd  játra s ryzí mňam dnes jsem poprvé vypil skoro půl litru pusou. Kasla jsem jen , ze jsem se smál a to radosti čemuž se ubránit neslo , ze je zas novy ne krůček , ale krok vpřed jestli se naučím pit tak mám na víc peg(což je hadička do žaludku kvůli výživě) jídlo jsem zvládl a teď se učím pít. Dnešek začínal tak pochmurné a teď se vyhřívám jak had na slunci , sluníčko je jeden z faktorů co mě dodává energii už jak jsem psal dříve jsem sluneční tip.

12.12 2017

dobry den . Dnes jsem prožil den plný zážitků. Byl jsem zase venku a užil si to. Dýchal jsem voňavý vzduch venku a ne vzduch na pokoji. Byl jsem chvilku v bufetu kde jsem si mohl vybrat prý nač mám chuť. Já si dal své oblíbené malé kafe picolo (je to male kafe( 0,03 dl) a strávil jsem čas s rodinou z ženou a ( Zuzkou) . Jsem moc vděčný za každý okamžik s nimi . Hurá měl jsem možnost ukázat co dovedu. Někdo kdo mě nezná by namítl , že se chlubím ano chlubím a mám radost , že dám ruce k sobě na břicho a nebo  ukázat pohyb nohy. Bylo vidět ten udiv manželky . Jsem jak počítač když ho restartujete taky čekáte jak vše naběhne , tak se momentálně cítím já , teď pracuji na kontrole třesu nohou nedaří se mi to znáte smažení čerstvého kapra,no a chtějte po těch proporcích aby neskákali. Nadlickej výkon a tak to prožívám z třesem noh. Zdá se mi , že to neovlivním, ale určitě to půjde jak všechno. Chce na tom intenzivně pracovat a půjde to jak vše čeho jsme z terapeutkou dokázali. Jen člověk musí míti trpělivost. No nakonec mi nic nezbývá než cvičit vždyť kluci potřebuji mít tátu který s nimi něco prožije a podílí se na výchově, co jim je platný člověk který je sto km daleko a o starostech děti si si s nimi nepromluví když ho potřebuji, a ženě nestojím po boku. To jsou jen některé důvody proč jdu dále (protože chci bojovat)  . Nestojím o litost ale o držení palců. Teď jsem akorát pojedl sýr od rodiny je to něco jiného. Jsem rad ze to , že mě sestřičky podporuji v zálibě ryb a dávají mě z ryb pomazánku kterou miluji. No nic je třeba dělat i špinavou práci jdu si urovnat myšlenky co bylo reálné a co byl sen , je i to potřeba si ujasnit abych se mohl v klidu věnovat léčbě která mi kupodivu dodává část sil k cvičení

11.12.2017

ahoj předem se chci omluvit za chyby ale zkouším se učit gramatiku na počítači. Píšu očima tak se může stát, že mi nějaké písmeno unikne. Dnes jsem dostal pozlacenou šišku ano někomu se to zdá no a co šiška, ale pro mě je to dar od člověka co mu na mě taktéž záleží. Je to pro mě dar u kterého si uvědomuji,ze se najde další člověk co mu můj osud není lhostejny. Vážím si toho,ze dotyčný(vrchní) mi dovezla dárek z dovolené z Paříže symbol Paříže Eiffelovku a zapálila svíčku za mé uzdraveni. Tím i děkuji ženě Zdeničce za srdce z perníku a nápisem "Jsi moje láska"a pomáhá mě co může to těžké břemeno nést a stojí při mém boku s mou rodinou která mě podpořila s nápadem, dát lidem co mi zpříjemňuji život dárky . Všem moc děkuji co se zapojili. Nerad někoho jmenuji ,abych někoho neurazil, že jsem ho opomněl. Svůj proslov můžu jen ukončit dvěma slovy. Všem děkuji . A jestli jsem někoho opomněl tak se mu omlouvám, vzniklo to nedopatřením. Dnes se mi podařilo pohnout na povel pravou nohou v kolene a nějakou dobu sem dnes stal. Zítra jedu na výlet. Jen do koridoru kde se potkám z miláčkem a mamku. Chci poděkovat rehabilitační sestře , že mě podporuje v mých nápadech.

Návštěva Kamila

10.12.2017 20:58

Náš člen veterán klubu Kamil je po zakrvácení do krku a hlavy upoután na lůžko.

V neděli 10.12.2017 jeli naši zástupci veterán klubu navštívit Kamila Otčenáška do nemocnice v Krnově a vyřídit mu pozdravy a přání všech členů klubu na brbrzké uzdravení. Kamil dělá velké pokroky a jak sám říká:  " mě nedostanou " ( vlastně zatím jen píše ):

" před chvíli odešla logopedka a učila mě lá lá a píseň skákal pes a intonaci hlasu tak do příště mám co dělat,dostal jsem pochvalu za hýbání jazykem je prý znát že cvičím když je volno začíná se chovat jak sval né kus něčeho jak doposud. Dírka v krku zarůstá neobvazuji mam alergii na pasku okolí mám po pasce zarudlé už není jak včera dírka velikosti špendlíkové hlavičky a dnes je mikroskopická a zítra už snad nebude. Ještě se naučím hospodařit z dechem a už něco řeknu za slovo  ale to je otázka několika měsíců učím se i tváří mimiku . Učím se vše ale jak jsem psal již dříve mám na to dost času. Najdou se ve společnosti lide kteří budou mnou opovrhovat, ale nic si z nich nebudu dělat, já si osud nevybral, ale bojuji s nim i když by bylo lehčí pro mě vzdát to, ale nedokázal jsem ublížit lidem co mam rad a těm co na mě záleží. Usnadnil bych si to jen sobě a druhým bych tím ublížil a přece nejsem sobec k okolí chci bojovat co mám silu, nebojte pláč mě už opustil a nezbývá mě než bojovat."

 

Po našem odjezdu napsal:

 " dnes píšu tak pozdě měl jsem návštěvu z veterán klubu Petr Studeny ,Tomáš Rek, Pepa Jakeš a Jarda Hlavizna. Jen že si je pamatuju snad je to v pořádku. Dovezli mě šunkovou pěnu a zákusek zatím můžu jen jemné. Paráda nezapomněli na mě i po takové době co jsem pryč ne vlastní vinou. Dnes byla neděle nuda jen nového jest ze se mě daří pohnout pravou nohou směrem že chci udělat krok další končetina kterou si trochu sám zpravím, ale je to jiné na volno a s peřinou. Sestřičky potřebuji jak je něco co nedokážu sám, dírka v krku je mikroskopická není vidět ale vzduch ji odchází když chci mluvit. Zítra zas bude režim už se těším. "